Kapitola čtvrtá
Sabrina - 2. den
S Emou jsem strávila příjemné dopoledne.
Oba koně byli nějací moc rozdovádění. Rozhodli jsme se je trochu zklidnit. Zastavili jsme. Orion začal hned žrát trávu. Plácla jsem ho po zadku a křikla na něj: "Orione, nech toho!" Ema se mi jenom smála a já na ní prskala, že to není vtipné.
"Asi má hlad, no! Hele, to je jedno. Vidíš támhle ten strom?" Kývla jsem. "Tak kolem toho stromu. Pak támhle kolem toho," ukazovala a já jí kývala na souhlas. "A konec bude támhle mezi těmi třemi stromy. Vypadají, jako startovní boxy." Dokončila. Vytáhla jsem z kapsy jedno jablko. Hned ho snědl, div mi nesežral ruce. Svoje nozdry mi strkal do kapsy a hledal další jablko. Moc dobře věděl, že když rychle a správně pojede, tak si vyslouží nejen jablko. Nasedla jsem na něj, poplácala jsem ho po krku.
"Tři dva jedna teď!" zavelela jsem. V tu chvíli jsem nakopla Oriona do slabin a vyrazila jsem rychlým cvalem. Ema s Beruškou vyrazily hned tryskem a Orion se za nimi hnal. Vynaložila jsem hodně síly, abych ho korigovala. Nakonec pochopil, že neběžíme dohromady. Blížila jsem se k prvnímu stromu. Beruška s Emou už sice byly skoro u druhého stromu, za to se mi ale zdálo, že Beruška zpomaluje. Toho jsem hned využila a pobídla jsem Oriona do trysku. Zanedlouho jsme je v klidu předjeli a stihli jsme se v cíli i otočit, než přijely.
"Beruška je sice rychlá, ale ne tak vytrvalá, přece jen má nejlepší léta za sebou." Vytáhla jsem poslední dvě jablka a jedno hodila po Emě.
"Děkuju!" pronesla do ticha. Ale pak vykřikla tak hlasitě, že se i Orion polekal, cukl sebou a sklopil uši: "Beruno, nežer mi ruku! Hele nesměj se mi, spíš mi pověz, co ten náš králíček s tou jeho hříšnou prdelkou?"
"Neboj holka, budeš mít tu čest s ním poobědvat, tedy pokud bude dostatečně střízlivý a uráčí se přijít," smáli jsme se.
"Líbí se ti?" vyzvídala Ema.
"Je pěknej," uznala jsem.
"Já to nemyslela takhle!"
"Cože? Ne! Já bych s ním v životě nic neměla! Je to rozmazlený a domýšlivý hlupák... Mimo to jsem neurozená, tak je to jedno ne?" Ačkoliv jsem to nechápala, měla jsem pocit, že lžu, asi hlad...
Zakoulela na mě očima: "Holka holka ty s tímhle přístupem budeš do smrti sama!" prohlásila a kopla Berušku do slabin.