Kapitola třetí

Lucas - 2. den

Já vím, že je ta kapitola moc krátká, ale všechno má svůj čas

Probudil jsem se v posteli v pokoji pro hosty v jejím sídle s šílenou bolestí hlavy. A to jsem plánoval jednoho panáka! První den u ní a já se hned zliju. Bože, ta hlava. Hodil jsem do sebe prášky na bolest, které už naštěstí někdo i se sklenicí vody připravil na stůl. Na stole ležel i dopis. Posadil jsem se na posteli. Hlavu jsem měl jako střep. Potichu jsem zaskučel. Musel jsem několikrát zamrkat a protřít oči, než jsem byl schopen těch pár řádků přečíst.

"Králi Lucasi,
Na stole máte něco na bolest. Oběd bude až v jednu, tak se nebojte a spěte, budík je nastaven na půl jednou. A už dorazily vaše kufry neočekávaně dokonce i s hraběnkou Konstanc. Pěkně se prospěte a oblečení na oběd bude na židli.
S péčí S."
"To je fajn že se o mě tak staráte!" pronesl jsem nahlas. Ale kdo psal ten dopis? S jako Sabrina, nebo S jako Silvie - její matka? Co když jsem se před ní svou opilostí shodil? Co mi záleží na nějaké malé holce?! A proč jsem z ní tak mimo? To si snad dělají srandu s tou Konstanc, já tu ženskou nesnáším! Jak se dozvěděla, že jsem tady? Proč vůbec přijela?" měl jsem snad tisíc otázek a žádnou odpověď. Spánek naštěstí přišel dříve, než šílenství z toho, že nic nevím. 

Kliknutím na odkaz (výše) => další kapitola